Prodej průmyslové zóny ve Zboží nebude jednoduchý. Vypadávají kostlivci. Nebo vznikají dezinformace?

Jak bylo v reportáži ČT zmíněno, „radnice ve Dvoře Králové nad Labem připravuje průmyslovou zónu pro příchod investora. Továrnu na autodíly tam chce postavit jaroměřská společnost Karsit. Jenže věc se komplikuje - vedení města ke svému překvapení zjistila, že k zóně existují závazky z minulosti. Například, že dřívější garnitura před časem část průmyslové zóny na 25 let pronajala soukromé firmě a té předala i původní projekt solární elektrárny.”

Jakto, že současné vedení o těchto skutečnostech nevědělo a objevilo je až 2 roky po komumálních volbách?

Podle redaktora ČT Vlastimila Weinera z České televize je to zřejmě tím, že staré vedení v čele s Editou Vaňkovou (ČSSD) a nové vedení města v čele s Janem Jarolímem (ANO) si si toho mezi sebou hodně neřekla. Ostatně zjištění, že město pronajalo 4 ha průmyslové zóny firmě Energo Group Tx, považuje současný starosta za kostlivce vypadlého ze skříně.

Věříte tomu, že je tato smlouva platná a nikdo ze současných zastupitelů, mezi kterými jsou i bývalí členové vedení města, o ní nevědělo, když v květnu 2016 prodej průmyslové zóny na svém mimořádném zasedání schvalovalo?  

Připomeňme, že firma Energo Group TX zde měla na 4 ha průmyslové zóny postavit solární park poté, co město od tohoto projektu největší sluneční elektrárny v zemi v roce 2008 odstoupila. Nakonec se ani soukromé firmě Enegro Group Tx nepodařilo postavit jediný solární panel, ačkoliv měla od města v kapse to nejcennější: slib ČEZu, že elektrárnu připojí do své sítě. Průmyslová zóna tak zůstala prázdným kopečkem. Za zmaření smlouvy měla městu vyplatit přes půl milionu Kč, které město vymáhá dodnes v exekučním řízení. Město za celý projekt solární elektrárny zaplatila bezmála půl milionu Kč. Jednorázový nájem za 4 ha měl činit více než 2 mil. Kč.

Jak nám sdělil zastupitel Jan Bém, věc se má skutečně tak, že smlouva s firmou Energo je již neplatná, sama firma ji vypověděla a město po ní pomocí exekučního řízení vymáhá přes půl milionu Kč. 

Až ve středu 13. července odpoledne, po odvysílání další reportáže na stejné téma v hlavním vysílacím čase v úterý 12. 7. 2016 v 19 hod. na ČT, vydalo město Dvůr Králové tiskovou zprávu, ve které potvrzuje slova pana Béma.

Historie solární elektrárny ve Dvoře Králové

Radnice v čele s Danielem Lukešem (ODS) ve Dvoře Králové nad Labem chtěla začít stavět největší sluneční elektrárnu v České republice v roce 2008. Solární park s výkonem necelých čtyř megawatt měl vyrůst v průmyslové zóně ve Zboží a po dokončení měl radnici každý rok vydělávat desítky milionů korun. „Pokud se nám podaří začít s budováním elektrárny ještě letos a do konce roku podepíšeme smlouvu na dodávky elektřiny do sítě, budeme mít na dvacet let garantovanou výkupní cenu 13,80 korun za každou vyrobenou kilowattu. A na ní tom založena ekonomika a návratnost celého projektu,“ uvedl v roce 2008 tehdy dvorský místostarosta Jan Bém (ODS).

Sluneční elektrárnu chtěla radnice postavit na loukách v průmyslové zóně u obce Zboží na východním okraji města, do které marně lákalo zájemce o výstavbu nových továren již několik let. Po dokončení se mohl dvorský solární park s výkonem 3,8 megawattu stát největším solárním zařízením v zemi a ročně přispět do městské pokladny částkou 50 mil. Kč. 

Vybudování solární elekrárny mělo stát přibližně 400 milionů korun. Projekt měl být dle slov tehdějšího místostarosty Jana Béma (ODS) pro město výhodný i v případě, že by byl postaven bez dotací.  Veškeré náklady včetně bankovních úvěrů mělo město dle svých výpočtů splatit za necelých dvanáct let a potom by elektrárna vydělávala oněch 50 milionů Kč.

Na podzim 2008 však došlo k náhlému výměně vedení radnice, kdy se starostkou stala na zbývající dva roky (nakonec 6 let) Edita Vaňková z ČSSD.  Nové vedení města však velkolepý projekt nepodpořilo a k výstavbě elektrárny nedošlo. Argumentem byla velká zadluženost města a stavba podniku, který nijak neřešil vysokou nezaměstnanost v regionu.

Kateřina Sekyrková