Vlkům se v Krkonoších daří, je potvrzeno jejich rozmnožování

Důkazy od odborníků i veřejnosti

Dle tiskové zprávy KRNAP se vlci na území Krkonošského národního parku začali pohybovat již loni častěji než v minulosti. Důkazy nacházejí nejen odborníci ze záznamů z fotopastí, nálezů pobytových znaků a genetické analýzy. Svoji roli zde hrají také návštěvníci Krkonoš přes hlášení a zaslané snímky. "Děkujeme návštěvníkům, že nám hlásí svá vlčí pozorování, často doprovázená fotografiemi. Je pro nás důležité znát i čas a místo pozorování, ideálně se souřadnicemi v aplikaci Mapy.cz. Svá pozorování hlaste naší zooložce Karolině Mikslové na e-mail kmikslova@krnap.cz či na telefon (vč. SMS) na tel.: 731 533 895," žádá KRNAP o spolupráci širokou veřejnost. 

Mrtvévlčí  mládě ve východních Krkonoších 

Novinkou jsou důkazy o jejich rozmnožování na východní i západní části Krkonoš. Bohužel mrtvé mládě vlka bylo nalezeno před pár dny na východě českých Krkonoš, kde byla již dříve potvrzena celkem 3 mláďata. Z prvotní prohlídky veterinářem se zvíře zdálo být v dobré zdravotní kondici, tříměsíční samici s největší pravděpodobností usmrtil jiný vlk nebo volně pobíhající pes. Pokud by letošní mládě zardousil jiný vlk, bylo by to součástí jejich přirozeného chování. Pokud by ale vlče zardousil volně pobíhající pes, který nebyl pod kontrolou svého pána, pak by se jednalo o alarmující skutečnost, neboť by zaviněním člověka došlo k usmrcení zvláště chráněného živočicha. Mrtvé vlče bude podrobeno pitvě, která možná ukáže, jak přišlo o život. „Nadále rozšiřujeme síť fotopastí, pomocí kterých sledujeme vlčí populaci na území národního parku. Díky tomu také víme, kolik lidí nerespektuje režim klidových území, kde se smí chodit jen po značených cestách,“ říká zooložka Karolina Mikslová. Data ukazují, že turisté se nerespektováním značení pohybují přímo v jádru vlčích teritoriích i se psem na volno. Při setkání s vlkem je třeba obezřetnosti, vlk je divoká šelma, své psí mazlíčky by měli mít návštěvníci na vodítku.  

Díky přeshraničnímu monitoringu je u česko-polské smečky potvrzeno pravidelné rozmnožování i v západní části Krkonoš, zatím nemá potvrzeno, zda je tato smečka úspěšná i letos. 

Je třeba se vlka bát?

Při setkání s vlkem je nutné ponechat mu únikový prostor. Neuzavřít mu možnost utéct. Nebojte se. Zvíře nejprve z dálky zkoumá, zda pro něj představujete hrozbu, ve dne hůře vidí. Chcete-li ho zaplašit, stačí tlesknout rukama, hlasitěji promluvit, aby vás vlk slyšel a uvědomil si, že jste člověk.

Vlk má své místo v přírodě i v naší kultuře. Vzbuzuje respekt i obdiv, někdy ale i obavy. Lidé jej nemilosrdně pronásledovali, nyní se k nám postupně vrací a plní svou roli predátora. Zkušenosti z Evropy ukazují, že je možné hospodařit v krajině, kde zároveň žijí divoké šelmy. Právě na území Krkonošského národního parku lze očekávat úspěšnější návrat vlků než v okolní volné krajině. Národní park je vzhledem ke svému poslání i charakteru ekosystému vhodným místem k jejich životu.   

Návštěvníci rozhodně nemají zkoušet vlky krmit nebo jim ve volné přírodě zanechávat možnou potravu či zbytky jídla. Majitelé nemovitostí, chataři a chalupáři by venku neměli nechávat zbytky potravy. Přivykat vlky na to, že je člověk zdrojem potravy, je to nejhorší, co můžeme udělat vlkům i vzájemnému soužití. 

Dalším tématem je soužití vlků a místních hospodářů. "Kromě aktivního kontaktu s nimi se neustále snažíme hledat cesty, jak vzájemnou komunikaci ještě zlepšovat. Vyvinuli jsme aplikaci, prostřednictvím které hospodáři dostávají informace o škodách na hospodářských zvířatech v oblasti, kde pasou, aby se měli možnost účinněji postarat o svá stáda. Pomáháme jim i s dotacemi na zabezpečení pastvin. Statistika nicméně ukazuje, že zájem vlků o hospodářská zvířata není velký, což odpovídá odborným studiím," píše se v tiskové zprávě KRNAP. 

Podrobné informace o návratu vlků do české přírody – pro veřejnost i hospodáře o možnostech náhrad škod, jejich výskytu, financování preventivních opatření, postupu při hlášení škody a zabezpečení hospodářských zvířat před útoky vlků – najdete na webu AOPK ČR na adrese http://www.navratvlku.cz.