Zamyšlení nad novým projektem knihovny v prostorách Městské spořitelny

Rozhodně novému projektu pánů architektů Krejčíků z Hradce Králové netleskám. Jen se divím, že nás oponentů celého projektu z řad veřejnosti není více, nebo nejsou vidět či slyšet. Architekti, kteří pouze vizualizací představují staré objekty s novou tváří, nectí historii.

Vždyť módní změny budov se přizpůsobují moderním potřebám doby, řeknete si. Ale pokud je to památkově chráněný objekt se vším všudy, měli bychom brzdit.

Plně jsem souhlasila na místě s názorem pana architekta Kudrnovského, který upozornil na to, že velice citlivá rekonstrukce proběhla v 90. letech a že další citelné zásahy do památkově chráněné budovy spořitelny ji jen poškodí a celkovému vzhledu neprospějí. Ptám se, proč si nedokážeme uchránit jeden z mála dochovaných památkově chráněných objektů před lidmi, kteří mají jen tu MOC a rozhodují za ostatní, bez vkusu a estetického cítění. Reprezentativní budovu na náměstí v dobrém stavu má dnes málokdo a měli bychom si toho vážit. Interiér odpovídá charakteru budovy se vší noblesou a elegancí, proč ho tedy nahrazovat moderním neladícím nábytkem, zastiňujícím původní styl? 

Architekti raději projektují nové projekty, nectí však historii. Naše město se potýká už řadu let s nedostatkem financí na rekonstrukce některých budov a areálů v havarijním stavu, které by měly sloužit občanům. Tento nový projekt knihovny s nablýskaným kabátem se bude pouze pyšnit díky dotacím, které celý projekt možná vyřeší. A ani s dotacemi to nebudou malé peníze. Neměl by vznikat další svět sám pro sebe jenom proto, že na to budou dotace.

Budu doufat, že se snad probudí více lidí, kteří mají podobný názor na věc a že i památkáři zabrání necitlivým zásahům v jedné z nejkrásnějších budov ve městě.

Romana Bašová, Iva Dvořáčková